PŘESAHYA znovu podzim
znovu poezie…
Přestože obzory září denním světlem
přestože se dívám pokojně a zpříma
na krajinu město stromy listí ve větru
pod povrchem bublají dál
temné řeky nespoutané
řeky nevýslovné krásy
a nevýslovného děsu
ale s vodou věčnou živou
posvěcenou
Neboť nahoře na obzorech
zjevují se jen nedokonalé odrazy
toho co je skryto
v hlubině skutečností
a v srdci nejbližším
nevyslovitelnu
A znovu život…