INTERMEZZO (HLASY LÁSKY)
Sbor: Blažená závrať!
Duše: …že by konečně láska,
která není jen krásnou a prchavou iluzí,
jakousi náhradní dovolenou od života,
jen úlevným vydechnutím do moře
kdesi v dalekých
(realitě vzdálených) krajích… ?
Že by tahle láska
konečně mohla být (a tuším, že je)
skutečná,
tj. uskutečnitelná…?
Rozum: Chvíle obav a pochybností.
V co asi promění čas
tuhle sladkou závrať?!
Srdce: Bože,
vyslyš mou prostou modlitbu
za tuhle lásku,
vyslyš tichou prosbu,
aby byla a mohla být taková,
jakou si přeješ Ty…
Sbor: Naděje.